Knihy z projektu Česká knihovna

Vážení čtenáři, již jsme Vás informovali o projektu Česká knihovna. A do naší, klecanské, knihovny dorazila první várka knih z tohoto projektu.

Slavnosti, ceremonie a rituály v pozdním středověku

    - Obsáhlá a obrazově bohatá monografie, která je určena především těm, kdo se občas rádi podívají do středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů zde vykresluje mnohovrstevnatý obraz slavnostních okamžiků, jež jako součást symbolické komunikace našly výrazné uplatnění v Českém království. Hlavní důraz je kladen na panovnické  dvory, v nichž rituály povětšinou nabývaly sakrální podoby. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí českého panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky i příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavné srovnávání s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však jednoznačně vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý oohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím ve světě slezských knížat, české aristokracie, domácích prelátů, papežských nunciů a českých i moravských měšťanů. Rituály a ceremonie zde, vyjma sféry církve, ale nehrály tak význačnou úlohu. V šlechtickém a městském světě bylo rituální jednání nejčastěji spojeno s holdováním, s vazalskými povinnostmi, s přísahami a v menší míře i s rodinnými slavnostmi. Přes tato  omezení však tato monografie jednoznačně ukazuje, že Čechy a Morava 14. a 15. století udávaly tón středoevropské křesťanské dvorské i měsťanské kultuře a že v mnoha ohledech se postupně dostávaly na úroveň pompézní a rituály ovládané západní civilizace.

O botě, která si šlapala na jazyk - Žiška Pavel

    - Víte, jak se bota odnaučila šišlat? A jak to dopadlo s protivným hrníčkem a proč chtěl být pavouk nejlepší na světě? Nejen o tom se dočtete v pohádkách, ale zasmějete se i básničkám, říkadlům, vtipům i nesmyslům. O čem se bavil pes se vší, co se stalo, když uteklo mléko z rendlíku, nebo co si o nás myslí kapesníky...

Čítanka pro školáky a školačky, babičky a dědečky. A co rodiče? Že jsme na ně zapomněli? Ti přece mají dost svých starostí, a na pěkné verše namají chvilku!

Bubáci - Krátký Radovan

    - Svérázná encyklopedie přinášející přehled strašidel na našem území od A do Žet - od Anděla až po Žitavce

Více než po padesáti letech vychází v původní úpravě s vynikajícími ilustracemi Miroslava Váši jedinečná kniha Radovana Krátkého Bubáci aneb malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel- kniha, na které vyrostla nejedna generace čtenářů. Kdo chce nahlédnout pod pokličku hrnce plného roztodivných bytostí obývajících naše světy, ať neváhá a chopí se jí- už ho nepustí. Autor se vyzbrojil vědeckým přístupem a notnou dávkou humoru a bere si strašidla na paškál pěkně podle abecedy. Snaží se nám namluvit, že jsou produktem lidské fantazie, ale kdo ví? V každém případě se s ním můžeme vydat na zábavnou cestu do starých časů, kde se to hemží vodníky, bludičkami, polednicemi a čerty. Kromě strašidel známých a prověřených, jako jsou Bazilišek, Bezhlavý jezdec, Diblík, Hejkal, Ježibaba, Klekánice či Meluzína, našla cestu do knihy i Nemodlenka, Zimnice, Škrabinožka, Rýbrcoul a mnoho dalších.

Přišla z moře - Urban Miloš

    - Svébytný noir napsaný jako odpověď současným krimirománům, které neznají míru v počtu mrtvol. Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém Eastbourne objeví krásná dívka oděná jenom v plavkách, která patrně vyšla rovnou z moře. Třese se zimou, nemluví a nikoho nepoznává. Místní deník v tom vidí zajímavou zprávu okurkové sezóny. Karel Vrba, praktikant žurnalistiky z Prahy, který je v Anglii na výměnné stáži, má o trosečnici napsat reportáž. Když se za ní dostane na policejní celu, dívka zareaguje, jako by ho snad poznávala nebo jako by jí někoho připomínal. Udělá si z něho svůj komunikační prostředek se světem. A sdělí mu jakési číslo, podle všeho telefonní. Následuje osudový telefonát.

Hovězí kostky - Hakl Emil

    - Jeden ústřední hrdina, jeden život, a so s ním udělal čas- to je v kostce námět jedenácti nových povídek. Najdete v nich, jak se nemá zacházet s hovězím, jak se připravit na konec světa, jak nemluvit s potomkem, jak si vybrat správný čaj a řadu dalších témat. Svěží rytmus, bohatý jazykový rejstřík, střídmé návaly melancholie a lehce cynický humor se střídají s haklovskou úsečností a laserovou přesností vidění.

Tohle byl můj pokoj - Kocábová Natálie

    - Tento román je výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou (mediálně známou) rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě pociťuje stále zřetelněji. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a také strach před převzetím odpovědnosti a příklonem k prostým životním hodnotám.

Škvíry - Míková Marka

    - Škvíry. Praskliny a pukliny. Zničehonic se začnou všude objevovat- na zdech domů, na stropě, pod schody, v zemi. Lidé si jich všímají, ale jen Matylda sebere odvahu a do jedné vleze. A pak do druhé. A taky do tajné chodby pod kostelem. A vždycky se ocitne někde jinde, v jiném světě, v budoucnosti. Ve světě plném obrazů zvířat a jemné hudby, světě, kde je všechno přátelštější, laskavější, kde najde svou ztracenou maminku i vysvětlení, proč musela prožít dětství bez ní...

Zločin na starém městě pražském - Krolupperová Daniela

    - Malý Kuba stojí na dvorku ochromen hrůzou a hledí na dívku ležící bez života na kamenné dlažbě. Děsivý zážitek se mu vryje hluboko do paměti a jako dospělý muž ho namaluje. Ten obraz se jmenuje Vražda v domě a je dílem českého malíře Jakuba Schikanedera. Co se ale tehdy skutečně stalo? Svědkem vyšetřování dávného zločinu může být každý, kdo vstoupí do Prahy tmavých uliček, petrolejových lamp a kočárů.

Noc v mejdlovarně - Hauserová Eva

    - Ty tři ženy bývaly v mládí, v normalizačních sedmdesátých letech, nerozlučné kamarádky. Po letech se setkávají v bytě jedné z nich, Dory, a poklidné popovídání u kafíčka o životě a dětech se jim naprosto vymkne z rukou. Během jediné zjitřené noci si trojice bývalých kamarádek vzájemně odhalí různá  temná tajemství, vyčtou si věci, o nichž se tehdy za socialismu nějak nehodilo mluvit, nebo které chápou teprve teď s odstupem, a vzájemně se donutí k bilancování svých životů a vztahů. A je to dost kruté: každá z nich má alespoň nepřímo na svědomí život jiného člověka.

V tomhle bytě- Mejdlovarně- se v sedmdesátých letech odehrávaly divoké majdany a Veřejná bezpečnost kupodivu nezasahovala. Souviselo to s tím, že Dora měla protekční rodiče, stranické kádry? Jejich dlouhodobé nepřítomnosti využívala k tomu, aby se dostala mezi lidi z docela jiného okruhu- máničky, bohémy a androše. Ale stejně pak pod tím vším  objevovala jen další vrstvy šílené, dusivé nudy... Proč se Doře nikdy nepodařilo vyrovnat se s tou podivnou výbavou, kterou od rodičů dostala do života? S jakými démony pořád bojuje? Jaké byly osudy  Markéty, které se podařilo provdat na západ, což byla meta většiny tehdejších dívek, proč se její život vůbec neodvíjel tak snově, jak si představovala? A jak vypadá zblízka dnešní úspěšná kariéra Šárky, kterou tehdy za normalizace vyhodili ze studií a která se musela protloukat v podřadných zaměstnáních?

Všechny protagonistky této knihy dělaly v životě, co mohly, aby si pro sebe urvaly kousek štěstí, jenomže všechny jsou tak trochu zkrachovalé existence. Souvisí to s tím, že je poznamenala ta groteskní, deformovaná, hnilobná doba, dospívání v době invaze spřátelených armád v roce 1968 a mládí za normalizace, která předurčila jejich další budoucnost? Jak dalece časy  tohohle hlubokého, hluchého marasmu poznamanaly naši generaci a zrelativizovaly nám pojmy jako lidská důstojnost nebo morálka? Jaké stopy téhle doby si neseme v duších?

Mariáš v Reykjavíku - Blažek Vratislav

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku - Hájíček Jiří

    - Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995- 2014, je jihočeský venkov. Setkáváme se tu s všednodenními lidskými mikrodramaty, příběhy vepsanými na plátno velkých dějin nebo jen zachycením nálady, životního pocitu či zkušenosti svérázných i zdánlivě obyčejných postav. Hájíček přitom dokáže velmi plasticky evokovat krajinnou atmosféru- spolu s hrdiny se brouzdáme spadaným listím, dotýkáme stébel kvetoucích trav, nastavujeme tvář slunci nebo se choulíme zimou v obnošených kabátech. Zvláštní místo zde pak zaujímají vánoční příběhy a povídky o vesnickém fotbale.

Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry- to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající  z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz.

Korektor, komiks o chybách a o životě - Koubek Vilém, Kilianová Jana

    - Důvěru v lidstvo dal do zastavárny a peníze za ni propil, ve znaku má škodolibost a sarkasmus je pro něj univerzální odpověď na všechno. Ano, to je cynický korektor, který své poznatky z opravování cizích paskvilů, rady i názory na život sděluje světu prostředictvím stejnojmenného stripového komiksu. V bezmála sto padesáti stripech obsažených v knize vás rozebere, poučí i pobaví. Pokud byste ani pak nebyli přesvědčeni o tom, že sebevědomí autorů chutná nejlépe zalité jejich slzami, má v zásobě ještě řadu speciálů a bonusů. A aby toho nebylo málo, dovolí vám Vilém s Janou nahlédnout do zákulisí prostřednictvím mnoha poznámek, vysvětlivek či jazykových perliček a v neposlední řadě také komiksovou sérií o tvorbě Korektora nazvanou Autoři. Takže: Pozor na chyby!

Cesta pouští - Kraus Ota B.

    - Přestože je období druhé světové války nesmazatelně zatíženo katastrofou šoa, podařilo se neprávem opomíjenému česko-izraelskému spisovateli Otu B. Krausovi napsat román, v němž tyto události pro hlavního hrdinu, dospívajícího židovského mladíka Štěpána, představují spíše jen historický kontext. Hrůzy holokaustu, jimiž si Kraus i jeho pozdější žena Dita, osvětimská knihovnice, prošli, zůstávají jako stín dokreslující tíživou atmosféru doby, v níž Štěpán je pro svůj původ vyloučen z gymnázia, posléze prchne do sovětského Ruska, kde ovšem rychle ze sociálně utopických snů vystřízliví. Vrací se do protektorátu, kde jej postupující represe přivede k práci na statku Oleš. Zemědělství  se objevuje jako motiv téměř ruralisticko-sionistický, líčení je ovšem velmi atraktivní a tajemné: na statku sehrávají hlavní roli Němci i čarodějnice- obraz erotického napětí, které si ničím nezadá s žítkovskými bohyněmi, jez český čtenář objeví až několik desetiletí po naspání Cesty pouští. Celý román-metafora svým důvěrným líčením velkých dějin a individuálních osudů připomene vrcholná díla Ferdinanda Peroutky či Egona Hostovského, po jejichž bok se suverénně řadí.